Barevné podzimní dny

S jasmínovými dětmi jsme za poslední dva týdny opět zažili mnoho, často i uvnitř ve škole, ale stále převážně venku v přírodě. Příroda je velká učitelka a teď na podzim je kontakt s ní velmi důležitý, aby nás její barvy a teplé paprsky prohřály a připravily na temnější období roku. Kaštany nosíme po kapsách.
Z tématu DOMŮ jsme přecházeli přes téma ZVÍŘECÍ OBYDLÍ do tématu HRANICE.
Učíme se pomocí her strategie pamětního učení, hrajeme hry jako Šel jsem lesem a viděl jsem, kimovky, Pamatováka, nebo zkoušíme vyfotit obrázek do hlavy a vybavit si jej apod. Máme také plnou Jasmínu kaštanů, které nyní používáme na počítání a dopočítávání. Úkoly z matematické učebnice jsme dělali hodně venku, prakticky (dopočítávání kaštanů, stavění vláčků – porovnávání délek, kombinace, stavění obrazců z dřívek – přidáním dřívek do čtverce tvoříme obdélník, trojúhelník apod.) Děti počítání zvládají hravě, soustředíme se tedy více na praktické a logické úkoly, psaní číslic. A celkově na psaní, stále upevňování správného držení tužky a rozvíjení jemné motoriky.  Dařilo se nám již více číst slova ze známých písmenek a opisovat je tiskacím písmem do linek.
Psaní číslic si procvičují v sypkém materiálu (mouka, sůl, písek na pláži,…).
Téma týdne „hranice“ jsme řešili ve hrách, jako hranice území. Dále hranice státu (děti skládaly puzzle mapy). Ale zkusili jsme si zažít i pocit, když někdo vstoupí úplně těsně k nám, za hranice našeho vlastního prostoru, kde nám to je příjemné a kde již nepříjemné.
Děti ve volných chvílích často spontánně tvoří, Bára vyrábí pestrou lepenou tašku, Kryštof zdobí špejle omotávanými bavlnkami, Krýša maluje bludiště, Julinka tvoří papírovou lepenou podložku a Nikolka objevuje kouzlo prstových barev. Tvořivou místnost nám také dozdobily skřítci podzimníčci z napichovaných listů a kaštanů. Na chodbu jsme si ještě vyrobili kaštany s počítacími sirkami.
Každý den se děti nějakým způsobem podílí na přípravě svačin nebo obědů, nebo se starají o prostor kolem sebe (zalévají a pečují o květiny, aranžují).
Učení cestou nás zavedlo ve čtvrtek do plzeňské ZOO a k bolevecké rybniční soustavě a v pátek na Košutecké jezírko. V ZOO si hravě procvičily angličtinu: zvířátka, barvy nebo pozdravy a těšily se z barevného listí. U Boleveckých rybníků šplhaly na strom, učily se házet s míčem a hrát vybíjenou a samozřejmě nenásilně a hravě procvičovaly angličtinu. Mnohé děti si už anglické písničky samy zpívají. Téma hranic si vyzkoušely v soutěžní hře. Běhaly podle pokynů ke zvířátku, které uslyšely. Např. jump to the monkey, touch your nose and run….Při hře otevřely diskuzi o důležitosti pravidel, hranic při sportu. Jak je taky u této aktivity důležité vědět, za čím jdu, nejen tam nejrychleji doběhnout.
Poslední celodenní výlet jsme prožili na přírodovědné procházce po Košutce, spojili jsme ho tentokrát i s cestou za uměním a objevovali ne/obyčejné krásy kolem nás. Vzali jsme si s sebou košík na přírodniny, sí´tku na lovení vodních živočichů, dalekohled, lupu a fotoaparát – badatelské vybavení. Pomocí síťky jsme našli rosol (snad pozůstatek po vajíčkách objživelníka), malé mušky skákající po hadině, vodního šnečka (možná plovatku?), mrtvou rybu, vodního brouka (asi potápníka). A taky scvrklou ponožku. Děti určovaly stromy a nosily jejich listy a plody. Nosily i některé ještě kvetoucí květiny: vratič, chrpu, mydlici,…Seznámily se se savci, kteří na Košutce žijí, ale s těmi samozřejmě jen na obrázku. Děti zvířata pantomimicky předváděly, byla to legrace. Ve skutečnosti jsme viděli jen drobnější živočichy – setřásli jsme z keře drobný hmyz. Přírodovědná procházka byla otevřena i veřejnosti, přidaly se k nám dvě maminky s předškoláky. Z přírodnin a foto-úlovků si s dětmi uděláme výstavu.
Další pátek s uměním jsme prožili netradičně, vyzkoušeli jsme si, jaké to je, když nás někdo točí na video. Připravovali jsme materiál na Plzeňský veletrh vzdělávání, který se bude konat v lednu. Už se těšíme a zveme vás!