Kolem Dušiček

V druhé polovině října jsme přešli k tématu Česká země a také v Jasmíně jsme oslavili “100. výročí založení naší republiky”. Dušičkový čas nás potom přenesl do listopadového tématu PO-ČAS-Í. V následujícím článku vás těmito tématy a především našimi zážitky provedeme.

Cvičili jsme sčítání a dopočítávání do 10ti s předměty schovanými v dlaních. Když jsme otevřely dlaň, hádali jsme, kolik je v dlani druhé. Někdo dopočítává do 10, někdo hned ví výsledek. Sčítání do 10ti jsme si předtím ještě užili posíláním kaštanů skrz rukávy mikiny, kde se nám v kapuce sešel výsledný počet. Legraci jsme si užili i při malování obličejů přes průhledné fólie, na které jsme předtím vyřešili matematické úkoly. Psali jsme také první hodnocené diktáty, většině se podařilo správně napsat všech 10 diktovaných písmen. Při běhacím diktátu pro dřevěná kolečka nám z písmenek vyšlo jméno Šemík, které děti neznaly. Dali jsme si proto pátrání na doma, aby se vyptaly rodičů. Barunka nám poté převyprávěla celou pověst, se kterou jí dědeček s babičkou seznámili. Všichni byli dojati statečností Šemíka.
Povídali jsme si o naší republice, na řekách, horách a mapách jsme si potrénovali grafomotoriku. Děti se rozmalovaly na dlouhé papíry trojhrannými voskovkovými bločky. Zkoušely vyrobit vlajku překládáním papíru, stříháním a lepením, které všechny zaujalo natolik, že máme vlajek plnou Jasmínu.

V listopadovém týdnu jsme se soustředili na ČAS. Hned v pondělí po čtení, psaní a počítání se děti pustily do vyrábění svých originálních papírových hodin. Čísla ciferníku psaly na jednotlivé lístky, aby je v případě, že se nepodaří ještě správně, mohly napsat znovu. Každý si hodiny dle svého způsobu domaloval a poté jsme na nich nastavovali čas. Podle kukání kukačky počítaly a dokázaly nastavit, kolik je hodin. Čas jsme odhadovali a měřili hlavně venku po cestách, na které se vydáváme. Svoji touhu a chuť tvořit a zabydlovat domečky si děti tento týden užily v tvořivé třídě. Nejprve jsme se vydali do sousední firmy Likost požádat o velké krabice, ze kterých jsme chtěli udělat zdi, dveře a okna. Zaměstnanci byli úžasně vstřícní a získali jsme krabici nebývalých rozměrů (asi 3m dlouhou). Všechny děti ji nesly nad hlavou jako mravenci kládu a užily si s ní spoustu legrace.

Učení cestou nás tentokrát zavedlo do muzea architektury v Plasích, na Mikulášský hřbitov a na Chlum. Plasy nám navázaly na říjnové téma domů. Po krátkém dovádění na cestě od vlaku jsme došli do muzea, kde na nás čekal sympatický pan Trnka, který nás provázel během prohlídky. Dětem ukázal a vysvětlil vše od počátku vzniku stavby, materiály, typy staveb, konstrukce, vybavení…..až po vypínače. Také jsme obdivovali parní stroj, který vyhrabali ze sutin. Velmi nás zaujaly také cihly a poznali jsme tam cihlu od nás, z Košutky – Klotz. Nakonec nás pán odměnil volnou hrou v herně, kde si nejdříve kluci opět stavěli, z Kaply, holky z barevných pěnových destiček. Mikulášský hřbitov navštívili děti o Dušičkách. S pietou ale zaníceně, četli naši prvňáčci na náhrobcích jména slavných plzeňských rodáků a data jejich narození. Cestou na hřbitov se všichni zastavili na nově vybudovaných tobogánech v Lobezském parku. Listopadový výlet na Chlum byl neméně povedený. Cestou děti hrály oblíbenou hru What is the time, Mr.Wolf? a na vrcholu kopce se jim podařilo bez pomoci dospělého rozdělat oheň. Chvilku to trvalo, ale spolupráce všech přinesla své ovoce. Samosebou po celou dobu výletů opakovali s Péťou angličtinu.

Pátky zpíváme, za doprovodu kytary. Zkoušíme první říkadla na flétně. Vyráběli jsme si také vlastní ozvučná dřívka, pomocí škrabky a ostrých nožů. Kluci byli ve svém živlu, ale ani holky se nenechaly zahanbit. V dalších dnech jsme ochutnaly kolové tance, se kterými nás přišla seznámit Pavlína. Zkusili jsme mazurku, skotský tanec, řecký i izraelský. A první listopadový pátek nás přišla navštívit profesionální houslistka Jitka, která dětem předvedla své umění a půjčila jim na vyzkoušení malé housličky. Děti samy vzdychaly a říkaly: “Ty housle zní krásně, úplně jako když zpíváš.” Výtvarně si hrajeme s vylisovanými listy a sesbíranými plody nebo skládáme z papíru.

Děti za získávané dovednosti sbírají postupně korálky a plní tak své korálkové činy Ligy lesní moudrosti. Někteří se už mohou pochlubit deseti a více korálky.