Písmenkové pečení pro předškoláky

Den po sv. Lucii jsme uspořádaly naše první setkání předškoláků v Jasmíně. V tomto adventním čase jsme se rozhodly pro tradiční téma: pečení perníčků. Protože jsme škola, ale ne tak úplně tradiční, pojaly jsme pečení edukativně, ale netradičně. Hodně hravě a prožitkově, tak jak je nám blízké. Místo klasických tvarů jsme pekly písmena, skládaly z nich jména dětí, vařily písmenkovou polévku, používaly vlastních těl k vytváření písmen, zpívaly jsme s flétnou a kytarou a pouštěly lodičky se svíčkou po vodě.

Když děti přišly do naší školy, čekalo je nejprve několik drobných hrátek s kartičkami. Na jaké písmenko začíná kapr? Dokážeš vymyslet barvu, která začíná na K? Jaký může být člověk na N?

Představily jsme se navzájem a provoněly se pomerančovým olejíčkem. Bylo nás maličko, v předvánočním shonu neměli rodiče čas dorazit. I tak jsme ale prožili moc hezké odpoledne.  Už během představování bylo patrné, že každé dítě je naprostý originál, každé se představilo jinak. Adélka hlasitě a nadšeně, Šárka s Kryštofem upejpavě vesele, Barunka polohlasem a stydlivě.

Andrey hrála na kytaru několik koled, nejvíce děti bavilo samozřejmě  Hajdom hajdom tydlidom. Sešly se hudebně zdatné děti, takže se i na novou koledu Při Vánoci dlouhý noci napodruhé přidávaly. 

A jak že se pečou ty písmenkové perníčky? Musely jsme nejdříve připravit těsto podle obrázkového receptu. Pomocí rovnoramenných vah navážit všechny sypké ingredience, lžící odměřit ty tekuté a vše zpracovat v tuhé těsto na vál. Váhy se dětem moc líbily, s napětím a radostnými výkřiky sledovaly, jak se jazýčky vah ustálí proti sobě. Spolupráce fungovala bezvadně, hlavně Adélka se Šárkou se dojemně poctivě střídaly v přisypávání mouky a cukru na misky vah. Potom přišel na řadu další úkol a to poznat své jméno napsané na desce, ktera bude sloužit jako předloha pro tvoření perníčků. Hm, nebylo to tak jednoduché. Bylo třeba některá jména přepsat. Adélka chtěla být Adélou, přebývalo tam K 🙂 Bára chtěla být Barborou, protože to by pak měla přece málo perníčků! Vykrajování pak šlo celkem hladce. Zatímco se perníčků ujala Péťa Pourová a jala se je hlídat, aby se v troubě nespálily, děti se spolu s Péťou Skalovou vydaly zahrát několik her do vedlejší místnosti.

Hry s písmenky hrály děti s radostí, moc jsme se u toho nasmály. Uvařit v hrnci letadlo, tátu, mámu, Honzu? Mňam, polévka byla výtečná. Nebo hrály ve dvojicích, měly najít kouzelné ozdoby na stromečku, na kterých se ukrývají písmena a pošeptat je kamarádovi, který je pak má najít ve své krabičce. “A co když nějaké písmenko nepoznám?” “Nevadí, vezmi si jiné, které znáš nebo ho zkus popsat.” Nejvíc jsme se nasmály při tvoření písmen z vlastních těl. Děti spolupracovaly ve dvojicích i ve čveřici. Přestože je Kryštof o hlavu menší než Bára, vytvořili spolu V, se kterým byly všechny děti spokojené.

Z kuchyně už se mezitím linula příjemná vůně… Perníčky si děti pomocí cukrové polevy nalepily na jedlý papír a pak už zbývalo jen rozloučit se. Pustily jsme skořápkové lodičky s ohýnkem po vodě. Některé děti jich pustily více, i za své milované rodiče a kamarády, kteří tam s nimi zrovna nebyli. Sledovaly jsme, jestli se lodičky budou držet při sobě. Držely! Znamená to, že spolu budeme v příštím roce kamarádit? Uvidíme, co nový rok přinese! 

Jak jinak se rozloučit, než písničkou a při svíčkách. Děti zpívaly s vervou. Naladily jsme se na Vánoce jaksepatří a přejeme si do nového roku, abychom k sobě do Jasmíny přitáhly ty “správné” rodiny tak, jako se tomu prozatím děje. 

Děkujeme všem za přízeň a podporu a moc se těšíme na viděnou v novém roce.

Za Jasmínu

Petra, Andrea a Petra 

Den otevřených dveří (tentokrát jen pro rodiče, jako informativni schůzka) proběhne dne 15. ledna od 18h.