Barevný i deštivý podzim
Konec září nás polil podzimním deštěm, první chladná rána nás oblékla do teplých svršků a barevné teplé tóny listí nás utvrdily v tom, že podzim je tady v plné síle. Také je to měsíc hub, které sbíráme na čtvrtečních výletech nebo i o víkendech v lese.
Přes slova, říkanky a hraní s jazykem se každé ráno rozcvičujeme a trénujeme výslovnost r, rytmizujeme a zpíváme. V pátek hrajeme na flétny a jiné nástroje, malujeme, tvoříme origami, šijeme, hrajeme si s přírodninami nebo si čteme a vyprávíme příběhy. Navštívil nás také muzikant a milovník Indie Jirka Mucha, který nám promítl vtipné fotky z Indie a zajímavé povídání střídal s písničkami v hindi. Děti byly unešené.
Ony jsou děti neustále vlastně unešené, většina činností je hodně baví. V matematice prvňáčci porovnávali vláčky a stavěli stavby z krychlí, hráli si na architekty. Krychličky je nadchly. Pan truhlář nám zrovna tento týden přivezl plnou bednu dřevěných krychlí, které jsme hned obrousili. Všude jsou kaštany, počítáme, sbíráme, skládáme z nich písmena. Objevili jsme na několika místech i jedlé kaštany.
S druháky jsme začali v matematice nové prostředí Děda Lesoň, které je často u rodičů a veřejnosti známé jako ta divná matematika, kde počítají děti husy, kočky a myši. Prvňáci zase dupali a tleskali při krokování počtů na krokovacím pásu. Pro procvičování orientace v řadách a sloupcích dělali domy jako architekti i s pravítkem a poté malovali dům již sami, aby si procvičili rovné čáry od ruky.
Na společných kruzích po svačině se prvňáci i druháci hrdě chlubí tím, co za ranní část zvládli. Druháci například četli vtipně pomíchané věty, které mají dát do pořádku a měli radost, jak sami domysleli konec básně Abeceda od J. Žáčka, kterou přepisovali do sešitů.
Venku jsme každý den. Počítáme, procvičujeme abecedu, doplňujeme příběhy a prokládáme vše honičkami a běháním, které děti hodně těší. Venku jsme měli také jednou štěstí na rybáře, který nám u jezírka ukázal čerstvě ulovenou štiku a mohli jsme si sáhnout na její ostré zuby. Když prší, hrajeme hry pod pergolou. Někteří se nově naučili Imaglee přebíjenou.
Některé rodiny ještě koncem září a října cestovali. Kůže z hada, kterou dovezla Kristýnka ze ZOO ve Dvoře Králové, je ze zmije gabunské. Tobíkovy rodiče veterináři nám ji určili a Tobík nám o ní řekl další informace. Bára s Kájou nám z dovolené přivezli plody mandlovníku. Málokdo uhádl, co to je. Po rozlousknutí na ochutnání byly ale čerstvé mandle hodně hořké. Nikolka ještě potěšila děti perníkovými srdci, která dovezla z fotbalového utkání v Mnichově.
Také s dětmi cestujeme, každý čtvrtek. Učíme se přitom celkem intenzivně anglicky. Jeden výlet nás zavedl do Lobez, druhý na rozhlednu Kotel u Rokycan, třetí ke Starému Plzenci a čtvrtý dokonce do Mariánských Lázní. Cestou jsme se kochali proměňující se podzimní přírodou, určili jsme si hloh, sbírali jsme špendlíky a jiné plody. Velmi nás nadchla v Lobzích protékající Úslava, chvilku jsme u ní zůstali a užívali si vodu. Ušli jsme téměř 4 km do Lobezského parku. Děti se nemohly dočkat, až se budou moci sklouznout na obřích skluzavkách a užijí si „blbnutí“ s kamarády. Dvakrát nás na výletech přepadl pořádný lijavec, ale děti i takové počasí zvládly a na výlet vzpomínají s plamínky v očích. I opravdický ohýnek jsme si jednou užívali, opékali jsme chleba, sýr, zahřívali jsme se a někdo sbíral houby. Všichni jsme byli neustále v pohybu a nikdo si nestěžoval a vesele si užíval s kamarády den. U Plzence jsme se dostali k naučné stezce: „Stará Plzeň a kupci“. Zaujaly nás na cestě symboly, které jsme se snažili zapamatovat. Zajímavé byly i informace o zbylých kostelech a došli jsme až k Rotundě sv. Petra a Pavla. Ukázalo se i na chvíli sluníčko a všichni spontánně z kopce váleli sudy a užívali si prostor, krásný výhled na Radyni a celý Starý Plzenec. V Mariánských Lázních jsme navštívili Park Boheminium s miniaturami české architektury, daňčí oboru i zpívající fontánu. Tyhle zážitkové cesty s angličtinou jsou kořením jasmíního života, děti nejezdí ven za školu, ale za poznáním.
