Jasmína v karanténě

Chceme se s vámi podělit o to, jak tráví čas v karanténě rodiny z Jasmíny a co o učení se doma v karanténě napsaly děti. Přinášíme exkluzivní dotazníkové šetření.

Jste v Jasmíně ve spojení nebo jste přerušili činnost?

Ano, v Jasmíně jsme s rodiči a dětmi ve spojení, týdně zasíláme pro děti přehled učiva, které by měly zvládnout a děti se s námi setkávají skrze video nebo audionahrávky.  Je to pro nás všechny zvláštní nová situace. Máme také interní facebookovou skupinu, kde si sdílíme nápady na aktvity s dětmi, různá pozorování z přírody, pracovní listy a další zajímavosti z výletů, tvorby i kuchyně…

Co na to říkají děti? Co se jim líbí a co nelíbí na učení se doma?

“Je to super! Akorát bez kamarádů. Mám učení dřív hotové a dřív si můžu hrát.” Tobík, 8 let

“Líbí se mi, že se učím s maminkou. A výhoda je, že nemusím nikam jezdit a jsem rychleji doma. Nelíbí se mi, že nevidím kamarády, a že se učím míň než doma.” Barborka, 6 let

“Líbí se mi, že bydlíme v Boru, ale chybí mi společnost.” Sofinka, 8 let

“Líbí se mi, že tolik nejezdíme autem. To je jediná výhoda. Jinak se mi nelíbí, že nejsem s kamarády a nemůžu chodit na kroužky. Učení v Jasmíně je o hodně lepší.” Barunka, 8 let

“Líbí se mi, že můžu dělat úkoly, když na ně mám náladu. Líbí se mi, že se můžu učit doma.” Julinka, 8 let

“Nelíbí se mi, že nevidím kamarády. Líbí se mi, že jezdíme víc na chatičku.” Betynka, 7 let

“Mně se líbí, že ráno nemusím vstávat. Ale chybí mi kamarádi.” Kája, 7 let

“Mně se líbilo, že jsem byl s mami, která mi vše vysvětlovala. Nelíbilo se mi, když mi to máma vygumovala a já to musel psát znova.” Kryštof, 8 let

Byli jste s rodiči na nějakém zajímavém výletě? Kde?

“U Kosího potoka, je to 50 km od Plzně na západ. Byla tam krásná příroda, brodili jsem se přes potok, našli jsme krásné černé kameny a říční škebli. A hrobeček neznámého Indiána.”

“Na vrcholu Lesný, 983m. Je to nejvyšší vrchol Slavkovského lesa. Šli jsme 10km pěšky.”

“Nikde, dodržovali jsme karanténu.”

“Chodili jsme na procházky v lese – viděli jsme různé stopy zvířat a objevili velkou stopu a následně jsme ji odlili do sádry. Šli jsme naučnou stezku Zelenovské rybníky u Domažlic.”

“Jeli jsme na Berounce na lodi od sv. Jiří k Dolanskému mostu.”

“Byli jsme na prvním jarním výletě. Navštívili jsme lesní hrádek Aichelburg temný důl, leží 730m nad řekou Úpou.”

“V lese v Nebílovech.”

“Na hradě Libštejně na Berounce. Rostly tam koberce fialek.”

“Na lodi jsme jeli po přehradě až k Úterskému potoku. Já jsem řídil. A viděli jsme tam pavoučí království a labuťáka, jak hlídal samici.”

Co tě nejvíc bavilo dělat a co nejzajímavějšího jsi udělal/a?

“Písanka, matika a počítání peněz.”

“Když jsme sjížděli Berounku, pádloval jsem a chvíli jsem i sám řídil loď. Trénoval jsem papouška. Vyrobil jsem z kartonu domek pro kočky.”

“Nejvíce mě bavilo dělat koule z jílu. A když jsme vypouštěli jezírko, to tedy byla ještě větší zábava. A bavilo mě lézt s Vali po stromech.”

“Nejvíc mě bavilo pozorovat žáby, krmit kozy a našla jsem v potoce vajíčko.”

“Nejvíc mě bavilo jezdit na kole, hrát na kytaru, být venku na vesnici, sázet semínka, malovat obrázky, odpočívat a zalévat.”

“Nejvíc mě bavil výlet s Tobíkem. A bavilo mě se na kole jezdit koukat na nutrye, dokonce se jim narodila mláďátka. Měla jsem radost, když nás navštívila babička a přivezla s sebou psa Alginu.”

“Bavilo mě lézt po skalách.”

“Bavilo mě nejvíc sít semínka a zalévat, taky tvořit víly plstěním a plést čepici pro Majky panenku. A taky porážet strom.”

“Nejvíc mě bavilo porážet s tátou strom. A taky jezdit na motokáře a řídit loď.”

Děkujeme, milé děti, za vaše odpovědi. 

Jak je patrné, děti karanténu nevidí nijak zvlášť černě. Kamarádi jim sice chybí, ale užívají si naplno domov a přírodu, a to, že mají rodiče při sobě. A není to pro ně to nejdůležitější? Karanténa nás zastavila, děti jsou naším zrcadlem a i z výpovědí je dobře vidět, že ke štěstí stačí tak málo. Vlastně být se svými blízkými, moci vyrazit do přírody a moci se radovat z pohybu, z objevování nového a ze hry. Kéž bychom si to vždy uvědomovali tak jako teď.

Kdybyste to náhodou z odpovědí dětí nepoznali, tak v Jasmíně jsou nejen samé úžasné děti, ale i úžasní rodiče! Připojujeme pro vizuální potěšení i fotky, které s námi děti a rodiče nasdíleli.