První zářijové zážitky

Tak nám začala opravdu škola, konečně! A už jsme v tahu všedních dní, které ale vlastně pro děti vůbec nejsou všední. Každý den přináší něco nového, objevného, více či méně radostného. A pro nás dospělé to platí také, jen se na to dívat z toho správného úhlu. V Jasmíně se učíme fungovat jako smíšená věková skupinka, aby se starší děti dál učily a posouvaly a přitom pomáhaly mladším. Stejně jako v rodině platí, že mladší mají cestičku již vyšlapanou a o něco jednodušší. V Jasmíně je to tím zřetelnější, že někteří letošní prvňáčci již umí číst, počítat i trochu psát. Všichni mají do dalšího učení velkou chuť, a tak je práce radostná a snazší i pro nás.

Každé ráno děláme cvičení na rozvoj hlasu a výslovnosti, zvuky malých a velkých traktorů, kohouta, racka chechtavého a další. Všichni si užíváme také pohybové písničky. Poté děti pracují chvilku odděleně, první i druhá třída zvlášť a po svačince se se spojují do jedné party. Po svačině se v krásném zářijovém počasí obvykle učíme venku.

Mezi dětmi jsou velké rozdíly, některé plynně čtou, jiné píší úhledně všechna psací písmenka, i v matematice se znalosti a dovednosti hodně liší. Připravujeme proto úkoly na několika úrovních, aby všichni byli na své hranici obtížnosti.
Na chodníku u Jasmíny jsme skákali abecedního panáka. I prvňáčci to zvládali překvapivě rovnou s druháky a každý si alespoň jednou abecedu prošel. Venku jsme hráli matematické hry i hry na houbaře. Děti moc bavilo sbírání, chytání hub před smaženicí a také číhání na houbaře – když byla houba jedovatá, otrávili houbaře. Většinou alespoň jeden houbař ale přežil. Během týdne bylo krásně vidět, jak se děti nové houby učí a používají už s jistotou jejich názvy. Většina z nich si také za poznávání hub zasloužila korálky.
Angličtinu procvičujeme jako obvykle na čtvrtečních výletech. Děti se pomocí písniček a her učí vnímat a používat cizí jazyk.  Výlety je zavedly do okolí Košuteckého jezírka, na exkurzi do arboreta Sofronky, kde byla výstava hub a také obsáhlé povídání o včelách,  a také jsme zavítali na krásný kopec Maršál. Tam děti cestou houby sbíraly, pořád se z lesa ozývalo: „Mám hříbka“. Většinou jsme našli „modráky“ , klouzky a bedly. Nikolka našla dokonce jednoho kozáka a objevili jsme i dva hřiby smrkové.

Téma hub a včel nás provázelo i tvořením. Houby jsme modelovali, včelky šili. V dalších dvou pátečních dnech jsme tentokrát zavítali na exkurzi do státního oblastního archivu, kde nám maminka Pavlína připravila krásný program, ukázala staré krásně malované kroniky, děti zvídavě nahlížely, v některých jsme viděli i vlepené staré peníze, potravinové lístky používané za války a další zajímavosti.

Zavítalo k nám také divadlo! Děti se staly spolu s divadelníky také herci a náramně si to užily. Herci divadla Hra z Kyšic zapojili do hraní všechny děti, pomáhaly jim zahnat vlka papírovými střelami, chytily lišky do sítě a zachránily malého pštrosa, který nám zůstal na opatrování v Jasmíně a děti mu po obědě venku udělaly domeček.

V odpoledních družinách děti chodí plavat do lochotínského bazénu, nebo sportují a poznávají přírodu venku.