Říjen – ještě před uzavřením škol

V říjnu jsme zažili mnoho hezkého, škoda, že nám bylo nařízeno zůstat doma na distanční výuce, první stupeň bez interakce nedává smysl, zvláště když učíme prožitkově, podporujeme přirozené učení skrze smysly a podporujeme spolupráci dětí.

Děti si během září právě stačily ve škole zvyknout a prvňáčci stačili zapadnout do jasmíní party. Prvňáci, kteří ještě nečetli, začali spojovat první písmenka ve slova, druháci pokračovali v intonaci čtení, třeťáci se zdokonalovali dle své úrovně. Hejného matematika třeťáky dovedla k dokončení malé násobilky a počátku sčítání pod sebou. Zatímco někteří druháci jsou již třeťákům v patách, jiní se učí sčítat a odčítat desítky. V angličtině již třeťáci začínají i psát, zatímco mladší si vštěpují jazyk skrze mluvení, zpěv a rytmiku. Dokonce jsme měli možnost zažít i několik lekcí s rodilým NewYorčanem Jackem.

Třeťáci si vlastivědu prožívali přímo ve městě – kde jinde mluvit o vzniku a historii Plzně a zakládání měst. Čekala je práce s historickými mapami, hledání letopočtů a fresek na domech, i model plzeňských řek v ZOO. Prvňáci a druháci si prožili učení cestou u boleveckých rybníků, kde poznávali stromy a podzimní přírodu, a také v pískových lomech u Horní Břízy. Písková skluzavka, jak v nadšení říkaly, byla pro některé děti prý nejlepším zážitkem v životě.

Výtvarně děti zvládly ztvárnit velkoformátovou společnou plzeňskou řeku s rybkami, které by si přály v řece vídat. Dalším krásným dílem byla domovní znamení, která si každý dle svého tvořil z papírové hmoty. Každý den děti provázela rytmika.

Doufáme v lepší časy a od 14.října se učíme doma každý se svou rodinou. Vládnímu opatření ohledně uzavření škol nerozumíme, přesto je respektujeme.